Recenze: Tommy Donbavand - Doctor Who: Závoj smutku


Anotace: Vydejte se na neopakovatelnou cestu časoprostorem spolu s tajemným humanoidním mimozemšťanem, který si říká Doktor. Závoj smutku nás přenáší do dob dávno minulých – je 23. listopad 1963, den po atentátu na Johna F. Kennedyho. Tváře mrtvých se noří odevšad, začínají mluvit a křičet… a derou se do našeho světa. Dokáže se Doktor ponořit do svého smutku, aby zachránil lidstvo?

Donedávna jsem si myslela, že příběhy o dovádění v čase a prostoru jednoho excentrického chlápka s modrou budkou nejsou u nás Česku a na Slovensku moc populární. Jsem ráda, že můžu napsat, jak hluboce jsem se zmýlila! Máme vlastní fanouškovská sdružení, srazy, fóra. Jen ta knižní podoba Doctora u nás trošku zaostává. Někde jsem četla, že knih s Doctorovským námětem vyšlo už něco přes 50, u nás oficiálně zatím jen jedna – Závoj smutku.

Závoj smutku zůstává věrný formě klasického scénáře k seriálu. Třeskutě potrhlý, dobrodružný, infantilní a nesmírně charismaticky geniální Doctor, poslední pán času, nejmocnější rasa ve vesmíru, cestuje ve své TARDIS za doprovodu společníka napříč časovým vírem. Tentokrát je jeho vesmírná loď a stroj času v jednom nezavede příliš daleko do budoucnosti nebo hluboko do minulosti. Octneme se v americkém Dallasu v roce 1963, přesně den po atentátu na prezidenta J.F. Kennedyho. Lid truchlí nad touto ztrátou a z jejich smutku se začne živit mimozemská rasa, která k pozemšťanům promlouvá skrze tváře zesnulých. Noří se úplně odevšať, z kávových skvrn či shluku kapek, a postupně napadají jejich mysl.

Nepřítel je i pro Doctora úplně nový, dostatečně tajemný a strašidelný. Občas je z něj zmatený, nejistý, několikrát se zmýlí, než konečně dojde ke správnému řešení, které opět netkví v násilí, nýbrž v něčem mnohem jednodušším. Zmatený může bý zpočátku i čtenář, který se se svérázným Doctorem nikdy nesetkal, ale příběh naštěstí není moc složitý. Naopak je to poměrně lehká četba, svižná, vtipná a pro znalce také poněkud předvídatelná. To ovšem nemusí hned znamenat výtku, mě osobně předvídatelnost nevadila a byla jsem ráda, že je koncept podobný seriálu. Co mi vadilo bylo až nepřirozeně nucené škádlení mezi Doctorem a jeho společnicí Clarou. Ta v knize dokonce nepůsobila jako plně funkční společník, ale spíš byla jen....do větru.

Četla jsem mnoho výtek také na překlad, a proto jsem mu při čtení věnovala zvýšenou pozornost. Je pravda, že některé obraty (viz sonický šroubovák) či asociace (Kaiser a Lábus) mě neskutečně iritovaly a připadaly mi zbytečné, ale nemyslím si, že by to byla taková tragédie. Věc vkusu.

Není to úplné sci-fi, příběh hraničí už s fantasy, takže vědecké či alespoň logické vysvětlení situací zde moc nečekejte. Autor Tommy Donbavand v knize jinak nevynechal nic typicky Doctorovského – klasické manýry hlavních postav, děsivý nepřítel, solidní množství tajemných odkazů v průběhu děje, dobová přehlídka. Až je škoda, že kniha měla tak málo stránek. Brzy se však dočkáme i dalšího dobrodružství svérázného Pána času. Nakladatelství JOTA pro své čtenáře  chystá příběh s největším doctorovským nepřítelem - Dáleky! V roce 2015 se tedy můžeme těšit na Dáleckou delegaci!

ZA MĚ: 74%

Přečtěte si také

0 komentářů